První Citroen klub Praha První Citroen klub Praha První Citroen klub Praha První Citroen klub Praha
Úvod Naše srazy Jiné srazy Aktuality Kontakty Odkazy Fotogalerie Chat Kronika
Úvod
Naše srazy
Jiné srazy
Aktuality
Kontakty
Odkazy
Fotogalerie
Chat
Kronika

Intensys-cz
Pro volnou chvilku

Vite, jaky je rozdil mezi soucasnym zrizenim a tim, co tu bylo pred rokem 89?
Tenkrat to brali politici vazne a lidi si z nich delali srandu. Ted to berou
lidi vazne a srandu si delaji politici.
Anketa
Miniaplikace
Počasí
počasí počasí

počasí počasí

počasí počasí

počasí počasí

Reklama
Zde může být upoutávka třeba na Vás, Vaše www a pod. ...

Světový sraz 2CV v SALBRIS, aneb vše tak trochu jinak

Jelikož se nám moc líbil sraz v Mostě, pohrávali jsme si s myšlenkou jet se podívat také jinam. Francie? Kouzelná země, dobré vínko, kuchyně……. A po vlastní ose? Proč ne!

Mnoho lidí nás od cesty zrazovalo ohledně dětí a jazykové nedokonalosti, ale kdo se bojí.… S přípravami cesty, co a jak nám hodně pomohl Luboš H. a Filip K. František nashromáždil vše potřebné z technické stránky a já to ostatní. Upřímně řečeno: do kachny se toho vejde!!!! Bylo to tip ťop, ale 2 děti a bagáž na 14 dní něco místa zabere. Naše posádka Toník, Pepča, Fandík a já jsme byli nachystaní k odletu :-).

V úterý ráno ( cca 7:45 ) jsme vyjeli. Bylo to schválně o den později, neboť měla být jen jedna brána do areálu, a my jsme se obávali front. Cestu jsme rozdělily na 2 dny (nocováni u Nancy), vše šlo podle plánu a děti byli ok. Ve středu odpoledne (cca 16:30) jsme dorazili do Salbris. Všude kachny a šílený zmatek. Snažili jsme se najít registrace, ale nedařilo se. Vystáli jsme tady asi hodinovou frontu k vjezdu a tam se marně snažili domluvit. Ta Francouština. Ruce, nohy a tak nějak jsme vyrozuměli, kam jet. O kus dál jsme na louce našli stan s registracemi, tam už jsme s angličtinou pochodili, a hurá zpět do fronty k vjezdu. Naštěstí jsme potkali známé a odpadlo nám hledání stanového místa. Vše se zdařilo a okolo 19 hod jsme bydleli.

A co dál? Musíme zjistit, co a jak, kam a v kolik vyrazit. Z areálu se nedoporučuje vyjíždět, neboť si to pak pěkně vystojíte zpět. Pěšky se dá všude a celkem dobře, nemáme to nikam daleko. Po areálu jezdí mašinka, sice není jízdní řád, ale kdo si počká ten se dočká. Žádný stres Sociálky tedy katastrofa, ale po nějakém hledání a trocha skromnosti se dalo. Sprchy dobrý. (přeci jen nejsme v hotelu, ale v tábořišti a ne každý dbá na své okolí) Prostě se to dalo zvládnout i s dětmi, ale byla to šichta.

Stánků s jídlem (a to velmi chutným, včetně žabích stehýnek) bylo dosti, pekárnička, zelenina , ovoce. Co víc potřebujete?! Pěšky se dalo dojít do hypermarketu, byl hned za areálem, koupaliště, malý park, centrum Salbris.

A program? Dopoledne super blešák, profi burza, muzeum (kde Fandík trávil hodiny), louka pod muzeem, kde byla každý den jiná expozice vozů 2CV a jejich derivátů, včetně limitovaných edicí. Divadélko ze 4 lidiček, kteří předváděli strasti a slasti při cestování kachnou. No a hlavní scéna? To bylo trochu slabé. Ve středu večer zazněla známá kapela 2CV Band, tak to jsme si nemohli nechat ujít. Ale jinak jsme tam nebyli. (malé děti mají holt jiné priority) Pepči nejoblíbenější zábava byla pouštění autíček samospádem. Soutěžila zde kachna a šnek, zapisovalo se skore….) kdo z vás si nepouštěl angličáky) To byly závody a ty nervy. Dětský stan jsme navštívili jen jednou, a nějak mě to nenadchlo. Mrzí mě, ze v blízkosti nebylo dětské hřiště, ale děti si ho vynahradili cákáním se v takovém kačáku.

Co říci na závěr: Snad jen, že kdo chtěl zábavu si našel, popil dobrého vína, pojedl a ochutnal různé specialitky, pokoupil něco málo na své mazlíčky a viděl nepřeberné množství a rozličnosti vozů 2CV. Proto jsme vážili tak dlouhou cestu, abychom poznali jiné zvyky a pohled na stejnou věc a maximálně si to užili!!! Nemusí být vždy vše 100%, aby bylo fajn a dobrá nálada.

V neděli jsme pobalili a vyrazili na další cesty. Zastávka v Orleans a po té jízda podél řeky Loiry. Mohli jsme obdivovat elegantní a honosné zámky, s udržovanými zahradami a parky, malebné vesničky, lány růží, levandule, vinice. Jediné pole neleží ladem. Udivovali nás upravená a čistá parkoviště, odpočívadla s vodou. Hodně se zde piknikuje, mají to propracované do detailů. Jídlo je obřad a ne nějaký honem honem FAST FOOD.

Nocovali jsme náhodně, podle toho, kam jsme ten den dojeli, v hotelu. No a tak jsme pomalu dorazili k Atlantiku, bydleli jsme v Pornicu a na pláž měli cca 5 min. Dopoledne vody málo, odpoledne vody dost, děti nechápaly. Takže koupačka, frkačka…. Pepča lovec škebliček, hvězdic… Teplota vody ušla, bylo horko, ale čisté to zrovna není Okolo pobřeží vedla pěší trasa až zpět do města. Návštěva Oceanária. Museli jsme Pepčovi ukázat ty žraloky a pestrobarevné rybičky, protože jak může něco žít pod vodou, ještě když je tak hnusně slaná?? Potom jsme jeli kus po pobřeží, viděli jsme, jak se ručně sbírá sůl. A už jsme se začali přibližovat k domovu. Zastávka v Le Mans, v Remeši a v Metzu. A odtud rovnou dom. Ještě naložit pár lahviček šampíčka, foa gra……Krapet jsme naši kačenku přetížili. Zkroutila se a šli špatně otvírat zadní levé dveře, o kufru ani nemluvím :-) Ale jela statečně!

Najeli jsme 3600 Km bez nehod, pouze jedno zdrátování táhla plynu a nezbedné děti s otázkou: už tam budeme?

„Ano, Pepíčku zbývá už jen 450 Km“

Na dalších cestách naviděnou Radka A Fanda Burešáci

foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto

zpět na začátek